Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bouřka

   Osud té noci zamíchal kartami. Když se Alenka chystala ke spánku, nebe se náhle zatáhlo a z mraků se spustil prudký liják. Kapky zběsile bubnovaly do oken a za okamžik se přihnala bouřka. Oblohu rozčísly klikaté blesky a hrom burácel. Alenka se zachumlala pod peřinu. Nebála se. Při každé bouřce si vzpomněla na svou babičku. 

   Kdysi dávno, když byla ještě malá holčička, bouřky se velice bála. Jednou, při bouřce, když hrom zahřměl obzvlášť silně, ji babička něžně přitiskla k sobě a konejšivým hlasem jí pošeptala: "Víš Alenko, při každém tom zahřmění se v zemi lekne nějaký hříbek a vyskočí ven. Pak kouká co se děje. Uvidí blesky na obloze. Myslí si, že je to ohňostroj a že se něco slaví. Zpátky do země se mu už nechce. Chce taky slavit. Slyšíš? Tenhle hrom byl tak silný, že ze země vyskočilo alespoň deset hříbků! Čím víc hromů, tím víc hříbků. Zítra je půjdeme najít a uděláme si z nich voňavou smaženici."

hriba-a-bourka.png

   Od té doby se Alenka bouřky už nebála. I teď si v polospánku tiše mumlala: "Tři hřibci ... pět hříbků ... deset hříbků ..."

A tak i té noci usnula klidně a s úsměvem.

   Ráno vyskočila z postele plná radosti. Byla neděle, den jako stvořený pro výpravu do lesa. Hned začala obvolávat své kamarádky a přemlouvala je, aby šly s ní na hřiby. Zpočátku se žádné nechtělo. Alenka jim nadšeně povyprávěla o své babičce a o tom, jak při bouřce hříbci skoro samy vyskakují ze země a skáčou do košíku. A že jich podle nočního hřmění musí být v lese nejmíň sto! Kamarádky se smíchem nakonec souhlasily.

   Alenka si oblékla staré montérky, přes ně přetáhla vytahaný svetr, nazula si gumáky a z komory si vzala proutěný košík. Byla připravená vyrazit. Do lesa ji to neobyčejně táhlo. 

   S kamarádkami se sešla na kraji lesa. Náhoda tomu chtěla, že to byl právě ten les, ve kterém přebýval Rozumbrada. Na jeho okraji se nacházel pařez s dlouhými, pokroucenými kořeny. Ano, byl to začarovaný Šmurgulín. Čím blíž se  k němu Alenka blížila, tím zoufaleji mu tlouklo srdíčko. Alenka k němu svižně kráčela a zvesela pohupovala košíkem. Vtom zakopla o jeden jeho bludný kořen. Šmrgulínovo malé srdíčko se na okamžik zastavilo. Les náhle ztichl. Ve vzduchu se rozhostilo cosi tísnivého.