Nová pastička
Hned ráno Alenka znovu navštívila obchod se smíšeným zbožím. Když vešla dovnitř, uviděla za pultem usměvavého prodavače. Zamířila k němu.
"Máte lepší pastičky než ty, které jste mi včera prodal?" zeptala se.
Muž za pultem se zarazil.
"Ty pasti vám nevyhovují?" zeptal se překvapeně.
"Myši ty pastičky znají a umějí je zneškodnit." postěžovala si Alenka.
Prodavači úžasem nadskočilo obočí.
"Potřebuji jinou past, takovou, kterou ještě neznají," pokračovala Alenka vážně.
"Tak zkuste tuhle," povídá prodavač a položil na pult kulatou pastičku.
"To je pastička k živému odchytu myší. Myšku přiláká vůně dobroty a ona vyšplhá po kleci, až k otvoru nahoře a vleze dovnitř." prodavač názorně dvěma prsty předváděl, jak myška leze do klece. "Zpátky ven se už nedostane. Vy pak jen otevřete tato dvířka a myšku vypustíte někde v přírodě."
Alenku výklad zaujal. Usmála se. Přesně takovou past potřebovala. Koupila jich hned tři.
Doma se nadšeně pustila do jejich nastražení. Tentokrát byla přesvědčena, že se myši chytí.
Ráno, sotva otevřela oči, běžela k pastičkám. Byla však zklamaná. Nic v nich nebylo.
Rozmrzele odešla do práce.
Jen co za ní zaklaply dveře. Niktoš unaveně dokoulel Šmrgulína domů.
Oba celé odpoledne a noc obcházeli spící děti a Šmrgulín každému z nic zašeptal do ouška:
"Zebra má zpátky své pruhy a mluví svým rodným jazykem."
Šmrgulínovo bříško už nebylo tak velké jako ráno, ale přece jen pro něj bylo koulení snazší než chůze.
"Já už nikam nejdu. Jsem utahaný. Dnes se vyspím tady," řekl Niktoš. Pak se zarazil a zavětřil.
"Co to tu tak krásně voní?" zeptal se.
"To mi tu připravila Alenka, abych se na ni už nehněval," chlubil se Šmrgulín.
"Tak to musíme ochutnat. Alenku by mrzelo, kdybychom to neochutnali. Jistě si s tím dala práci, aby ses radoval," mínil Niktoš a dokoulel Šmrgulína k pastičce.
"Vidíš, jak se Alenka snaží, aby mi tu dobrotu nikdo nesnědl," pyšně řekl Šmrgulín.
Niktoš otevřel dvířka pastičky a pohodlně se natáhl až k dobrotě. Oba zbaštili všechno burákové máslo ze všech pastiček a pak šli spát.
Najednou se Niktošovi začalo zvětšovat bříško, jako by ho někdo nafukoval. Začal se měnit v balonek. Čím větší měl bříško, tím menší byly jeho končetiny. Netrvalo dlouho a vypadal jako pingpongový míček.
"Už je to tu zase!" vykřikl Šmrgulín a také se začal nafukovat.
Oba na sebe vyjeveně zírali.
"Co teď? Zítra mám poslední den na odčarování zebry," zašeptal smutně Šmrgulín