Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak na myši

 Alenka vešla do obchodu se smíšeným zbožím. Za pultem stál usměvavý prodavač. Rozvážně zamířila k němu.

 "Máte pasti na velké myši?" zeptala se a bez okolků roztáhla paže, jako kondor křídla, aby ukázala jejich velikost.

nakupujici-alenka.png

 Muži za pultem cuknul koutek úst do úsměvu. Rychle ho ale potlačil a nasadil kamennou tvář.

 "Paní nebo slečno, na takhle velké zvíře prodáváme spíš sedla než pastičky."

 Alenka si uvědomila své velkolepé gesto a rozpětí paží zmenšila.

 "A na takovou myš pastičku máte?" ukázala mnohem menší rozpětí, ale pořád dost velké na myš.

 Muži za pultem se dral úsměv na tvář, ale i tentokrát úsměv potlačil. 

 "To pořád nebude myš. Možná kuna."

 "Ne, je to myš. A ne jedna."

 Prodavač se na okamžik neubránil úsměvu. Raději se otočil, poodešel a z regálu vytáhl pastičku na myši.

 "Bude stačit taková?" řekl a jen s vypětím sil udržel vážnou tvář.

 Alenka vesele přikývla.

 "Ta je akorát."

 Prodavač přitiskl rty k sobě a až s přehnanou vážností se zeptal:

"Kolik těch pastiček chcete?"

 "Asi jich budu chtít ..." Alenka se zamyslela, v duchu počítala a nevědomky ukazovala na prstech. Pak nahlas pravila:

 "Pět. Do každé místnosti jednu pastičku."

 "To máte tak velký byt?" zeptal se prodavač.

 "To ani ne. Mám kuchyň, obývák, koupelnu, záchod a síň."

 "Do koupelny a na záchod přece pastičky dávat nemusíte. Jistě tam máte dveře. Myš si je sama neotevře." 

Prodavači zacukaly oba koutky úst. Rychle však znovu nasadil tvář pokerového hráče.

 "To neznáte ty moje myši," řekla Alenka a už si chtěla postěžovat, jak jí rozházely boty, zašantročily hřeben a sklaply horní víko záchodu, ale včas se zarazila.

 "Jo, vezmu si jich pět. Třeba se některá pokazí, tak ať mám náhradní,"

 Prodavač se musel kousnout do rtů, aby se nahlas nerozesmál.

 Alenka vzala pět pastiček a zaplatila. Když odcházela, muž ji s úsměvem poradil:

 "Dejte jako návnadu burákové máslo. Po něm jdou myši jak pes po uzeným. Nebo opečte rohlík na slanině. Tomu taky neodolají,"

 "Jo, to tak! Ještě jim budu vyvařovat," odvětila Alenka.

 "Tak chcete chytnout myši, nebo ne? Nějak je musíte navnadit. Do prázdné pasti vám nevlezou."

 Alenka se zamračila na smějícího se prodavače.

 Při pohledu na něj jí však mračna v obličeji trochu povolila a i ona mu úsměv oplatila.

 Cestou do kadeřnictví si přece jen v potravinách koupila burákové máslo.

 A začala se těšit, jak s myšmi pěkně zatočí.