Nečekané potíže
Šmrgulín dlouho nespal. Najednou ucítil jak se mu začalo znenadání zvětšovat bříško. Jako by se proměnilo v balónek, který někdo neustále nafukoval. Čím větší bříško měl, tím menší byla jeho hlavička i končetiny. Jakoby ho bříško chtělo vcucnout do sebe. Netrvalo dlouho a vypadal jako pingpongový míček.
V zoufalství začal v duchu volat Niktoše o pomoc.
Niktoš se po chvílí objevil celý rozespalý.
"Musím si odpočinout," brblal otráveně.
"Něco se mi stalo! Podívej! Rozumbrada přece říkal, že mi dává tři dny. Ještě mi zbývají dva, než mě potrestá! A podívej, jak vypadám! Jak mám teď splnit svůj úkol? A ztratil jsem moc být neviditelný!"
Niktoš udiveně zíral na proměněného Šmrgulína a zamyšleně se drbal za uchem.
"S tebou jsou pořád samé potíže! Co se dá dělat. Teď tě budu muset za dětmi dokoulet. Nechci Rozumbradu rozzlobit a skončit jako ty."
A tak se také stalo. Niktoš musel Šmrgulína před sebou kutálet jako hovnivál kuličku.
Kulička rychle poskakovala ulicí a nikdo z lidí by neuhodl, co ji pohání.
Když se Alenka vrátila domů, nevěřila vlastním očím. Ze všech pastiček bylo slízané burákové máslo a v každé byla chycená pastelka. Jen v jedné objevila svou červenou ponožku.
Nechápala, jak se to mohlo stát.
"Ty myši chodily na vysokou školu nebo co?"
Rozzlobeně dupla nohou a vykřikla:
"Kéž byste z toho burákového másla dostaly alergii!"
Ani netušila, že se její přání už dávno splnilo.